Když se na jaře ozve z kurníku poplašné kdákání a ráno najdete několik zardoušených slepic, padne podezření často na lišku. Stejně dobře to ale mohl být tchoř, drobná, ale nesmírně schopná lasicovitá šelma, která se umí protáhnout neuvěřitelně malou škvírou a v lovecké horlivosti zardousí i víc kořisti, než dokáže sníst. Tchoř tmavý je tvor, kterého většina lidí nikdy nespatří, ačkoli žije blíž, než si myslíme.
Lasicovité šelmy tvoří v naší krajině pestrou a ekologicky důležitou skupinu. Patří sem vedle kun také tchoři, lasice a v širším pojetí i vydra či jezevec. Pro myslivce je důležité umět tyto šelmy rozlišit, znát jejich roli v honitbě a vědět, které z nich jsou lovnou zvěří a které naopak požívají přísné ochrany. Pojďme se podívat na tchoře tmavého a jeho příbuzné zblízka.
Tchoř tmavý: maskovaný lovec soumraku
Tchoř tmavý (Mustela putorius), někdy zvaný tchoř obecný, je středně velká lasicovitá šelma s protáhlým, hadovitě pružným tělem a krátkými běhy. Dorůstá délky kolem třiceti až čtyřiceti centimetrů bez ohonu a váží zhruba do jednoho kilogramu, přičemž samci jsou výrazně robustnější než samice. Charakteristické je jeho zbarvení: tmavá, téměř černohnědá srst na bocích a nohách prosvítá světlejší žlutavou podsadou, takže zvíře působí dvoubarevně.
Nejnápadnějším znakem je obličejová maska. Přes oči a čenich se táhne tmavý pruh, který kontrastuje se světlými okraji uší a světlou skvrnou mezi okem a uchem. Tato maska dává tchoři poněkud loupežnický výraz a je dobrým rozlišovacím znakem v terénu. Při ohrožení navíc tchoř proslul schopností vypustit z pachových žláz mimořádně intenzivní, štiplavý sekret, odtud i lidové úsloví o tom, že něco smrdí jako tchoř.
Kde žije a jak loví
Tchoř tmavý je vázán spíše na nižší a střední polohy, kde vyhledává mozaikovitou krajinu: okraje lesů, meze, břehy vod, mokřady, ale i blízkost lidských sídel, stodol a hospodářských stavení. Právě tam ho přitahuje hojnost hlodavců a snadná kořist v podobě drůbeže. Je to převážně noční a soumračný lovec, který přes den odpočívá v norách, hromadách kamení nebo pod stavbami.
Jeho jídelníček je výrazně masitý a praktický:
- Obojživelníci, zejména žáby, které si tchoř dokáže na zimu i ukládat do zásob v omráčeném stavu.
- Drobní hlodavci jako hraboši a myši, čímž tchoř koná i užitečnou práci.
- Ptáci, vejce a mláďata, včetně hnízd na zemi a v nízké vegetaci.
- Drůbež v špatně zabezpečených kurnících, kde dokáže napáchat citelné škody.
Tchoř je proslulý takzvaným nadměrným lovem: ve stresu a ve snaze využít náhlou hojnost kořisti zardousí v uzavřeném prostoru víc zvířat, než spotřebuje. Pro chovatele i pro myslivce je to varování, že obrana je vždy levnější než náprava škod.
Místo tchoře mezi lasicovitými
Aby byl obraz úplný, je třeba tchoře zasadit mezi jeho příbuzné. Čeleď lasicovitých zahrnuje u nás několik druhů, které se liší velikostí, způsobem života i právním postavením:
- Kuna lesní a kuna skalní jsou větší, dlouhoocasé šplhavé šelmy se světlým náprsním zrcátkem; jsou lovnou zvěří.
- Tchoř tmavý je menší, tmavý, s obličejovou maskou, vázaný spíše na zem a vodu.
- Lasice kolčava je naše nejmenší šelma, hbitá a štíhlá, specialista na hraboše.
- Hranostaj se podobá kolčavě, ale je o něco větší a v zimě bělá, přičemž špička ohonu zůstává černá.
Občas je v literatuře zmiňován i tchoř stepní, druh vázaný na otevřené stepní biotopy na jihovýchodě, a jako kuriozita se objevuje fretka, domestikovaná forma tchoře užívaná dříve k lovu králíků. Pro běžnou mysliveckou praxi v Česku jsou ale klíčové výše uvedené druhy.
Tchoř, nebo norek? Pozor na záměnu
V blízkosti vod hrozí záměna tchoře s norkem americkým, nepůvodním invazním druhem, který unikl z kožešinových farem a místy se rozšířil. Norek je celý tmavý, bez nápadné obličejové masky, a často mívá jen drobnou bílou skvrnku na bradě. Protože jde o invazní druh poškozující původní faunu, je jeho postavení odlišné od našich domácích šelem a jeho výskyt je vhodné hlásit. Pečlivé rozlišení je tu naprosto zásadní.
Co říká zákon a co z toho plyne pro honitbu
Právní postavení lasicovitých šelem je rozdílné a každý myslivec ho musí mít pevně v hlavě. Podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, je tchoř tmavý zařazen mezi zvěř, kterou lze lovit, a má stanovenou dobu lovu danou platnou vyhláškou. Naproti tomu lasice kolčava a hranostaj jsou zvláště chráněné druhy a lovit je nelze; jakýkoli zásah proti nim by byl porušením zákona.
Z toho plyne několik praktických zásad pro práci v honitbě:
- Bezpečně určujte druh dřív, než cokoli podniknete; záměna chráněné lasice nebo hranostaje za tchoře může mít vážné následky.
- Ověřujte doby lovu tchoře v aktuálním znění vyhlášky před každou sezonou, protože termíny se mohou měnit.
- Předcházejte škodám technicky: zabezpečené kurníky, pevná pletiva zapuštěná do země, kryté voliéry a líhně.
- Vnímejte přínos predátorů: tchoř i lasice hubí hraboše a myši, čímž pomáhají zemědělcům i celé krajině.
Smyslem mysliveckého hospodaření není vybít každého predátora, ale udržet vyváženou krajinu. Tchoř i jeho drobní příbuzní mají v ekosystému nezastupitelnou úlohu jako regulátoři hlodavců a jako přirozená součást potravního řetězce.
Tchoř v průběhu roku
Tchoři se obvykle páří na jaře a po několikatýdenní březosti samice odchovává mláďata, která se rodí v ukryté noře. Mladí tchoři rostou rychle a do podzimu se osamostatňují, kdy se rozptylují krajinou a hledají vlastní teritorium; právě v tomto období se zvyšuje pravděpodobnost setkání s nimi i jejich střetů s drůbeží. Zimu tchoř přečkává aktivně, využívá zásob a loví méně pohyblivou kořist, ve sněhu po něm zůstává typická stopní dráha lasicovité šelmy s otisky kladenými ve skocích.
V členité krajině, jakou je třeba Šluknovský výběžek s mokřady, potoky a roztroušenými staveními, najde tchoř ideální podmínky. Pozorný myslivec ho prozradí spíš podle pobytových znaků a charakteristického pachu než přímým pozorováním, protože samo zvíře se umí dokonale skrýt.
Shrnutí
Tchoř tmavý je nenápadná, ale dokonale vybavená lasicovitá šelma, kterou poznáte podle tmavého dvoubarevného těla a loupežnické obličejové masky. Loví hlodavce, žáby i ptáky a v špatně zabezpečených kurnících umí napáchat škody nadměrným lovem. Mezi lasicovitými zaujímá jasné místo: na rozdíl od chráněné lasice kolčavy a hranostaje je lovnou zvěří se stanovenou dobou lovu podle zákona č. 449/2001 Sb. Klíčem k dobré myslivecké praxi je proto bezpečné rozlišení druhů, prevence škod a respekt k roli, kterou tito drobní predátoři v naší krajině odedávna hrají.
Foto: Moritz Feldmann / Pexels