Stačí jen pár vteřin v podvečerním šeru u zarostlého náhonu — tmavý, hadovitě protáhlý stín se vynoří mezi hladinou a olšemi, nadechne se a beze zbytku zmizí. Kdo měl to štěstí spatřit vydru říční v jejím živlu, na ten okamžik nezapomene. Tento elegantní rybožravec se po desetiletích pronásledování a úbytku vrací do našich vod a stává se prubířským kamenem toho, jak myslivost dokáže koexistovat se zvláště chráněnými druhy.
Pro myslivce není vydra konkurentem v pravém slova smyslu, ale spíš svědkem zdraví krajiny. Tam, kde žije, bývá voda čistá a rybí osádka pestrá. Pojďme se podívat na její ekologii, na to, proč je přísně chráněná, a hlavně na to, jakou roli máme my, kdo se o krajinu staráme.
Mistr života mezi vodou a břehem
Vydra říční (Lutra lutra) patří mezi kunovité šelmy, je tedy příbuznou kuny, jezevce či lasice. Tělo má dokonale uzpůsobené obojživelnému způsobu života: protáhlé, válcovité, s krátkými končetinami a plovacími blanami mezi prsty. Silný, ke konci se zužující ocas funguje jako kormidlo i pohon. Hustá, dvouvrstvá srst zadržuje vzduch a drží zvíře v suchu i v ledové vodě — právě kvůli této kožešině byla vydra v minulosti nemilosrdně pronásledována.
Vydra je převážně samotářská a nejaktivnější za soumraku a v noci. Domovský okrsek jednoho zvířete může měřit mnoho kilometrů říčního toku — vydra je totiž neúnavný tulák, který v jediné noci urazí pozoruhodné vzdálenosti proti proudu i po proudu. Své území si značkuje trusem, takzvaným spraintem, který nechává na nápadných místech: na kamenech, padlých kmenech či pod mosty. Pro odborníky je tento trus i nashromážděné stopy v bahně či sněhu nejspolehlivějším důkazem přítomnosti vydry.
Co má vydra na jídelníčku
Jak napovídá samo označení „rybožravec“, tvoří základ vydřiny potravy ryby. Není to ovšem vybíravý gurmán — loví to, co je nejdostupnější a nejsnáze ulovitelné. Proto v jejím jídelníčku převažují pomalejší a hojné druhy a v zimě, kdy ryby otupí chlad, jich uloví více. Vydra ale není jen na rybách závislá; její strava je překvapivě pestrá:
- ryby všech velikostí, často ty nemocné a pomalé, čímž působí jako přirozený zdravotník vodní osádky;
- obojživelníci, zejména žáby, které jsou důležité hlavně v zimních měsících;
- raci, vodní hmyz a jeho larvy;
- drobní savci, vodní ptáci a jejich snůšky v období hnízdění;
- výjimečně i plazi.
Tato přizpůsobivost je klíčem k jejímu návratu. Tam, kde se vydra objeví u rybníků s nasazenými násadami, vzniká pochopitelně napětí s rybáři a chovateli. Je dobré rozumět oběma stranám: vydra škodu na koncentrované rybí obsádce skutečně způsobit může, zároveň je ale zákonem přísně chráněná a její hubení je trestné.
Proč je vydra zvláště chráněným druhem
Vydra říční je v České republice zvláště chráněným druhem v kategorii silně ohrožený. Z pohledu myslivecké legislativy patří mezi živočichy, které nelze lovit — vydra není zvěří, kterou by bylo možné mysliveckým způsobem obhospodařovat. Jakýkoli úmyslný zásah, odchyt či usmrcení podléhá nejpřísnější ochraně a bez výjimky orgánu ochrany přírody je nezákonný.
Důvody ochrany jsou historické i ekologické. Ještě v polovině minulého století vydra z velké části našeho území téměř vymizela. Na vině byla kombinace několika faktorů:
- cílené pronásledování kvůli kožešině a jako domnělého škůdce rybářství;
- znečištění vod a úbytek ryb;
- regulace a napřimování toků, mizení přirozených břehových porostů a úkrytů;
- úhyny na silnicích, které jsou dodnes jednou z hlavních příčin smrti.
Teprve zlepšení čistoty vody, ukončení pronásledování a důsledná ochrana umožnily, aby se vydra postupně vrátila do povodí, odkud zmizela. Dnes ji najdeme na mnoha tocích včetně oblastí, jako je Šluknovský výběžek, kde čisté podhorské potoky a rybníky vytvářejí ideální domov.
Vydra a myslivec: pohled koexistence
Mohlo by se zdát, že rybožravá šelma a myslivec nemají mnoho společného. Opak je pravdou. Myslivost dnes neznamená jen lov, ale především péči o krajinu a o veškerou zvěř i ostatní volně žijící živočichy. A právě tady má myslivec k vydře blízko — je očima v terénu, který si všimne pobytových znaků, uhynulého kusu u silnice nebo naopak pytláckého jednání.
Co může myslivec pro vydru a pro klidnou koexistenci udělat:
- Zaznamenávat výskyt — pobytové stopy, sprainty i pozorování jsou cenné pro mapování druhu a hlášení odborníkům;
- Hlásit úhyny na silnicích — mrtvá vydra u komunikace je nejen smutným nálezem, ale i důležitým datovým bodem a podkladem pro budování průchodů pod silnicemi;
- Pečovat o břehové porosty — keře, kořeny stromů a neuklizené dřevo poskytují vydře úkryty a místa k odpočinku;
- Bránit pytláctví a otrávám — kladení nástrah a jedů v okolí vod ohrožuje nejen vydru, ale i další zvěř, psy a dravce;
- Komunikovat s rybáři o legálních způsobech ochrany násad, jako jsou oplocení odchovných nádrží či kompenzační programy.
Když dojde na konflikt s chovem ryb
Bylo by naivní tvrdit, že vydra nezpůsobuje žádné starosti. U malých rybníků s nasazenými násadovými rybami, v sádkách a u pstruhových chovů může jediná vydra napáchat citelnou škodu, protože si zvykne na snadný zdroj potravy. Důležité je vědět, že řešení nikdy nesmí být v podobě nelegálního usmrcení. Existují legální a funkční cesty:
- technická ochrana citlivých nádrží oplocením a elektrickými ohradníky;
- náhrady škod prostřednictvím státem garantovaných programů pro chovatele;
- krajinné úpravy, které vydře nabídnou dostatek přirozené potravy mimo chované obsádky.
Myslivec tu opět může sehrát roli prostředníka a osvětáře, který chovateli vysvětlí, že odpovědné soužití se vyplatí víc než marný boj s přísně chráněným druhem.
Vydra jako zrcadlo zdravé krajiny
Návrat vydry je jednou z mála jednoznačně dobrých zpráv naší ochrany přírody. Tam, kde se tato šelma usadí, většinou najdeme zdravý ekosystém s čistou vodou, pestrou rybí obsádkou a zachovalými břehy. Je proto bioindikátorem — živým barometrem stavu vodní krajiny. Pro myslivce, který krajinu denně sleduje, je přítomnost vydry potvrzením, že práce na obnově mokřadů, tůní a břehových porostů má smysl.
Shrnutí
Vydra říční je elegantní obojživelná šelma, přizpůsobená životu mezi vodou a břehem, a její jídelníček zdaleka netvoří jen ryby. Jako zvláště chráněný druh ji nelze lovit a jakékoli pronásledování je trestné. Pro myslivce není konkurentem, ale partnerem v péči o krajinu: očima v terénu, ochráncem před pytláctvím a prostředníkem v případných konfliktech s chovem ryb. Vydra je především znamením, že naše vody opět žijí — a to je hodnota, kterou stojí za to chránit.
Foto: Erwan Grey / Pexels